| |
| Stachy - Zadov |
| Silvestr 1996/1997 AD |
| neděle 29. prosince 1996 AD |
|
Přesně v 16.45 měli sraz před kostelem sv. Václava. Mělo nás být devět, ale někteří přišli (jako obvykle) pozdě. Do autobusu jsme se přes všechny potíže nakonec dostali a provázeni máváním Lydie opustili Prahu. Naši skromnou výpravu vedl Vojta a vezli jsme se: František, Marek, Vojta, Klárka, Mančí, Gábina, Hanka a Lucka.
|
|
Na místo určení jsme dorazili až za tmy, asi ve 20.30. Autobus odjel a Mančí začala postrádat své lyže (zůstaly v autobusu). Vojtové jí slíbili, že jakmile složíme batožinu v teple, půjdou s ní na Churáňov a lyže vybojují. Suchlovic mlýn jsme našli celkem snadno, avšak potíže nastaly s pánem domu, jenž nás nechtěl vpustit dovnitř (a to i přes slovní potyčky a jednu sněhovou kouli, která mu přistála ve vlasech). Nakonec se nad námi "pan otec", Jakub smiloval a uvolnil přístup do mlýna. Oba Vojtové šli s Mančí pro lyže a my ostatní se zatím zahřívali čajem, moudře uvařen skupinkou, jež přijela o den dřív: Jakub, Pavel, Lucka a Jana. Když jsme se vzpamatovali ze šoku z tepla a z krásy mlýna, seznámil Jakub s (ne)řádem zdejší domácnosti. Poněkud méně radostnou zprávou bylo, že neteče voda a WC je mimo provoz. Tedy - myje a vaří se ze sněhu a je zprovozněna kadibudka.
|
|
Po uvítacím obřadu jsme se rozprchli po mlýně. Jakub sešel do sklepa a nalákal do něj Hanku, kterou pak zavřel ve tmě. Aby jí nebylo smutno, uvěznil i Janu. Ta se ovšem dostala po několika minutách ven, a tak tam tedy zavřel Lucku. Při té příležitosti si Hanka řekla o bundu, kterou dostala (!). A protože se někteří spolubratři domnívali, že je ve sklepě těch zvláštních exemplářů moc málo, přidali k těm dvěma ještě Gábinu a posléze i druhou Lucku. S posledně jmenovanou přišel do sklepa i bojový duch. Z nedobrovolného vězení se začaly ozývat zvuky podobající se černošským tancům. Věznitelé se pokoušeli zjistit co se děje a děvčata prorazila přímým útokem obrannou linii a dostala se ven.
|
| pondělí 30. prosince 1996 AD |
| Ráno, při snídani, jsme se dohadovali, kdo půjde nakoupit. Po dlouhých a dlouhých debatách si Jana s Františkem napsali polovinu seznamu, co se má koupit, vzali běžky a jeli do Stach. Asi za hodinu vyrazila, toutéž cestou, pětičlenná skupinka s druhou polovinou seznamu, čítající Vojtu, Klárku, Mančí, Gábinu a Hanku. Obě skupinky se potkaly ve Stachách před obchodem, kde si běžkaři plačtivě stěžovali, že jim ujel autobus. |
| Po obědě jsme se roztrousili po šumavských stráních. Okolo čtvrté hodiny spatřily Lucka s Hankou, holdující sáňkování, Marii a ztuhly v hrůze uvědomění, že jí asi měly jít naproti. Marie se naštěstí moc nezlobila. Až za tmy jsme se sešli u kamen a povečeřeli, posíleni dobrou zprávou, že teče voda a příjezdem Denisy. Naše radost však nebyla stálá, protože kdosi přišel s návrhem hráti "Mafii". Obě mafiánské dvojice (Jakub & Klárka; Hanka & Gábina) si zřejmě usmyslely drze vyvraždit své spoluobčany. To se jim také povedlo takovým způsobem, že obě hry přežil jen starosta Vojta. |
| úterý 31. prosince 1996 AD |
|
Až do setmění jsme všichni byli rozuteklí na všechny strany. Někteří spravovali WC (úspěšně), ostatní se vydali na sjezdovky, na běžky a na sáňky. Sešli jsme se na večeři a na nešpory.
|
|
Silvestrovský program začal Vojta M. s Hankou a pantomimou na říkanku. Potom si každý účastník vylosoval papírek s pohádkovou nebo večerníčkovou postavou, musel si najít protějšek a společně zahrát divadlo. A tak jsme viděli Krakonoše (Marie), Trautenberka (Mančí), Anče (Klárka) a Kubu (František), pak se objevil Dlouhý (Vojta M.), Široký (Vojta Š.) a Bystrozraký (Hanka). Byli jsme hosty na zámku u prince (Marek) a Popelky (Lucka V.), potom jsme se přenesli k Jičínu za Rumcajsem (Lucka F.) a Mankou (Pavel). Na návštěvu nás pozval Spejbl (Jana) a Hurvínek (Denisa) a také Bob (Gábina) a Bobek (Jakub). Po scénkách jsme rozmotávali gordický uzel. Mezery mezi představeními vyplňovali písničky. K občerstvení byly podávány obložené chlebíčky, které František s Vojtou Š. mazali Ramou, jež je tak dobrá, že se musí mazat z obou stran chlebíčku. (Což kluci praktikovali). Až po jedenácté hodině přišli na řadu kluci se svojí scénkou. Marek nás nejprve seznámil s tím, jak se máme chovat a pak už jsme jen ohromeně sledovali Vojtu M. s Pavlem, přesně napodobující upovídané drbny a Vojtu Š. s Jakubem coby uzavřené a málomluvné indiány (Jakub si sice pustil pusu na špacír tak, že ho Vojta Š. musel okřiknout, ale jinak měli u diváctva úspěch).
|
|
Do půlnoci už nezbývalo mnoho času a tak se povídalo a povídalo, až bylo 00.00.
|
| středa 1. ledna 1997 AD |
|
Vyběhli jsme ven, kde nám své umění předvedla hlavní pyrotechnička Jana za asistence Marka a Jakuba. O něco později jsme si, již v teple, připili na nový rok a začali jsme zpívat. Po duchovní kánonech vytáhli kluci "bezzbožáky". Někteří odpadli (většinou do kuchyně) a ostatní si opět začali hrát. Každý si vytáhl papírek s věcí, živočichem nebo povoláním a musel to pantomimicky předvést. Diváctvo hádalo. Po sochařích, sochající sochy, jsme hádali filmy (opět pomocí pantomim), v čemž byly obě skupiny stejně dobré. Vydrželi jsme si hrát (s menšími ztrátami) až do půl páté. V ten čas jsme se začali dohadovat, kam půjdeme zítra na mši svatou. Domluvili jsme se na půl desáté ve Zdíkově (pokud rozjedeme auto, jinak desátá ve Stachách - pěšky).
|
|
V půl osmé byl vzhůru celý mlýn ( kromě Lucky V., která odmítla vstávat) a vydali jsme se (po dvou skupinkách) na sebevražednou cestu do Zdíkova do kostela a zpět. Po obědě se pětice zdatných běžkařů rozhodla zdolat běžecké trasy na Churáňově. Druhá pětice vytáhla sjezdovky a Mančí s Hankou se šly projít. Do setmění jsme byli všichni zpět ve mlýně, kromě běžkařů a Denisy, která odjela do Prahy. Naše nejčernější představy o osud běžkařů se nesplnily (přijeli "jen" dvě hodiny po setmění), a tak jsme poslední večer strávili opět pohromadě.
|
| čtvrtek 2. ledna 1997 AD |
|
Ráno nás bylo opět o jednu míň - o Marii. My ostatní se při snídani dohadovali o otázkách úklidu, které vyřešila skupinka odjíždějící až v pátek. Tedy jsme mohli v klidu balit a hrát si na Einsteina. Po pozdním obědě jsme urychleně stoupali na Churáňov, kde nás dostihl Jakub s autem a s našimi věcmi.
|
|
Do Prahy se obě skupinky dostaly v pořádku - osmičlenná ve čtvrtek (Vojta M., Klárka, Mančí, Gábina, Hanka, Lucka V., František, Marek) a pětičlenná v pátek (Jakub, Vojta Š., Pavel, Lucka F., Jana).
|
| |