Stachy - Zadov 1996
Stachy - Zadov
Silvestr 1996/1997 AD
neděle 29. prosince 1996 AD
Přesně v 16.45 měli sraz před kostelem sv. Václava. Mělo nás být devět, ale někteří přišli (jako obvykle) pozdě. Do autobusu jsme se přes všechny potíže nakonec dostali a provázeni máváním Lydie opustili Prahu. Naši skromnou výpravu vedl Vojta a vezli jsme se: František, Marek, Vojta, Klárka, Mančí, Gábina, Hanka a Lucka.
Na místo určení jsme dorazili až za tmy, asi ve 20.30. Autobus odjel a Mančí začala postrádat své lyže (zůstaly v autobusu). Vojtové jí slíbili, že jakmile složíme batožinu v teple, půjdou s ní na Churáňov a lyže vybojují. Suchlovic mlýn jsme našli celkem snadno, avšak potíže nastaly s pánem domu, jenž nás nechtěl vpustit dovnitř (a to i přes slovní potyčky a jednu sněhovou kouli, která mu přistála ve vlasech). Nakonec se nad námi "pan otec", Jakub smiloval a uvolnil přístup do mlýna. Oba Vojtové šli s Mančí pro lyže a my ostatní se zatím zahřívali čajem, moudře uvařen skupinkou, jež přijela o den dřív: Jakub, Pavel, Lucka a Jana. Když jsme se vzpamatovali ze šoku z tepla a z krásy mlýna, seznámil Jakub s (ne)řádem zdejší domácnosti. Poněkud méně radostnou zprávou bylo, že neteče voda a WC je mimo provoz. Tedy - myje a vaří se ze sněhu a je zprovozněna kadibudka.
Po uvítacím obřadu jsme se rozprchli po mlýně. Jakub sešel do sklepa a nalákal do něj Hanku, kterou pak zavřel ve tmě. Aby jí nebylo smutno, uvěznil i Janu. Ta se ovšem dostala po několika minutách ven, a tak tam tedy zavřel Lucku. Při té příležitosti si Hanka řekla o bundu, kterou dostala (!). A protože se někteří spolubratři domnívali, že je ve sklepě těch zvláštních exemplářů moc málo, přidali k těm dvěma ještě Gábinu a posléze i druhou Lucku. S posledně jmenovanou přišel do sklepa i bojový duch. Z nedobrovolného vězení se začaly ozývat zvuky podobající se černošským tancům. Věznitelé se pokoušeli zjistit co se děje a děvčata prorazila přímým útokem obrannou linii a dostala se ven.
pondělí 30. prosince 1996 AD
Ráno, při snídani, jsme se dohadovali, kdo půjde nakoupit. Po dlouhých a dlouhých debatách si Jana s Františkem napsali polovinu seznamu, co se má koupit, vzali běžky a jeli do Stach. Asi za hodinu vyrazila, toutéž cestou, pětičlenná skupinka s druhou polovinou seznamu, čítající Vojtu, Klárku, Mančí, Gábinu a Hanku. Obě skupinky se potkaly ve Stachách před obchodem, kde si běžkaři plačtivě stěžovali, že jim ujel autobus.
Po obědě jsme se roztrousili po šumavských stráních. Okolo čtvrté hodiny spatřily Lucka s Hankou, holdující sáňkování, Marii a ztuhly v hrůze uvědomění, že jí asi měly jít naproti. Marie se naštěstí moc nezlobila. Až za tmy jsme se sešli u kamen a povečeřeli, posíleni dobrou zprávou, že teče voda a příjezdem Denisy. Naše radost však nebyla stálá, protože kdosi přišel s návrhem hráti "Mafii". Obě mafiánské dvojice (Jakub & Klárka; Hanka & Gábina) si zřejmě usmyslely drze vyvraždit své spoluobčany. To se jim také povedlo takovým způsobem, že obě hry přežil jen starosta Vojta.
úterý 31. prosince 1996 AD
Až do setmění jsme všichni byli rozuteklí na všechny strany. Někteří spravovali WC (úspěšně), ostatní se vydali na sjezdovky, na běžky a na sáňky. Sešli jsme se na večeři a na nešpory.
Silvestrovský program začal Vojta M. s Hankou a pantomimou na říkanku. Potom si každý účastník vylosoval papírek s pohádkovou nebo večerníčkovou postavou, musel si najít protějšek a společně zahrát divadlo. A tak jsme viděli Krakonoše (Marie), Trautenberka (Mančí), Anče (Klárka) a Kubu (František), pak se objevil Dlouhý (Vojta M.), Široký (Vojta Š.) a Bystrozraký (Hanka). Byli jsme hosty na zámku u prince (Marek) a Popelky (Lucka V.), potom jsme se přenesli k Jičínu za Rumcajsem (Lucka F.) a Mankou (Pavel). Na návštěvu nás pozval Spejbl (Jana) a Hurvínek (Denisa) a také Bob (Gábina) a Bobek (Jakub). Po scénkách jsme rozmotávali gordický uzel. Mezery mezi představeními vyplňovali písničky. K občerstvení byly podávány obložené chlebíčky, které František s Vojtou Š. mazali Ramou, jež je tak dobrá, že se musí mazat z obou stran chlebíčku. (Což kluci praktikovali). Až po jedenácté hodině přišli na řadu kluci se svojí scénkou. Marek nás nejprve seznámil s tím, jak se máme chovat a pak už jsme jen ohromeně sledovali Vojtu M. s Pavlem, přesně napodobující upovídané drbny a Vojtu Š. s Jakubem coby uzavřené a málomluvné indiány (Jakub si sice pustil pusu na špacír tak, že ho Vojta Š. musel okřiknout, ale jinak měli u diváctva úspěch).
Do půlnoci už nezbývalo mnoho času a tak se povídalo a povídalo, až bylo 00.00.
středa 1. ledna 1997 AD
Vyběhli jsme ven, kde nám své umění předvedla hlavní pyrotechnička Jana za asistence Marka a Jakuba. O něco později jsme si, již v teple, připili na nový rok a začali jsme zpívat. Po duchovní kánonech vytáhli kluci "bezzbožáky". Někteří odpadli (většinou do kuchyně) a ostatní si opět začali hrát. Každý si vytáhl papírek s věcí, živočichem nebo povoláním a musel to pantomimicky předvést. Diváctvo hádalo. Po sochařích, sochající sochy, jsme hádali filmy (opět pomocí pantomim), v čemž byly obě skupiny stejně dobré. Vydrželi jsme si hrát (s menšími ztrátami) až do půl páté. V ten čas jsme se začali dohadovat, kam půjdeme zítra na mši svatou. Domluvili jsme se na půl desáté ve Zdíkově (pokud rozjedeme auto, jinak desátá ve Stachách - pěšky).
V půl osmé byl vzhůru celý mlýn ( kromě Lucky V., která odmítla vstávat) a vydali jsme se (po dvou skupinkách) na sebevražednou cestu do Zdíkova do kostela a zpět. Po obědě se pětice zdatných běžkařů rozhodla zdolat běžecké trasy na Churáňově. Druhá pětice vytáhla sjezdovky a Mančí s Hankou se šly projít. Do setmění jsme byli všichni zpět ve mlýně, kromě běžkařů a Denisy, která odjela do Prahy. Naše nejčernější představy o osud běžkařů se nesplnily (přijeli "jen" dvě hodiny po setmění), a tak jsme poslední večer strávili opět pohromadě.
čtvrtek 2. ledna 1997 AD
Ráno nás bylo opět o jednu míň - o Marii. My ostatní se při snídani dohadovali o otázkách úklidu, které vyřešila skupinka odjíždějící až v pátek. Tedy jsme mohli v klidu balit a hrát si na Einsteina. Po pozdním obědě jsme urychleně stoupali na Churáňov, kde nás dostihl Jakub s autem a s našimi věcmi.
Do Prahy se obě skupinky dostaly v pořádku - osmičlenná ve čtvrtek (Vojta M., Klárka, Mančí, Gábina, Hanka, Lucka V., František, Marek) a pětičlenná v pátek (Jakub, Vojta Š., Pavel, Lucka F., Jana).